Home >> Členové >> Přihláška >> WQ ke stažení
 

klikačka...

28. září 2010 v 9:40

 


Teritorium

26. září 2010 v 11:09 | Rábie
Co je to vlastně teritorium? Nejdříve začnu tím, co teritorium není: rozhodně to není nějaké přesně vymezené území, jehož hranice by byly pevně stanovené a neměnné. Teritorium můžeme chápat jako území, na kterém se nacházejí členové jedné smečky a které je vyznačeno pachovými značkami.
Jak jsem již naznačil, teritoria nejsou pevně stanovená. Mohou se překrývat, mohou mezi nimi být mezery a mohou být již opuštěná. Jejich velikost je ovlivněna početností a druhy kořisti, počtem a vlastnostmi vlků ve smečce, povahou terénu a jinými faktory. Teritoria mohou měnit tvar a velikost podle sezóny (obzvláště v období rození a výchovy mláďat či v zimě). Vlci samotáři dokonce nemají teritorium žádné. Nejlépe rozeznatelná teritoria mají vlci žijící v lese, kteří loví málo migrující kořist. Naopak tundroví vlci nemají stálé území. Na jednom místě se zdržují pouze v období výchovy mláďat. To je způsobeno tím, že loví kořist, která neustále migruje a oni musí, hlavně v zimě, migrující stáda sledovat. Mohou ale zůstat na jednom místě i několik týdnů, pokud se tam nachází dostatek kořisti.
Teritorialita je velmi užitečná věc - zajišťuje totiž, aby počet jedinců v oblasti nepřekročil počet, který se tam může uživit. Každá lidmi nenarušená krajina kde vlci žijí je rozdělena na omezený počet revírů. Čím méně zvěře v oblasti je, tím jsou revíry větší a je jich méně, tím pádem se v oblasti vyskytuje méně vlků. Naopak když je zvěře dostatek, jsou revíry menší a je jich více, což znamená více vlků v oblasti.
V letním období lze teritorium rozdělit na tři části: domov I. řádu, domov II. řádu a lovecký revír.

Domov I. řádu - doupě

Doupata vlci zakládají v době rozmnožování. Rodí a vychovávají v nich mláďata.
Těhotná vlčice dokončuje budování doupěte již tři týdny před narozením mláďat. Vlčice a ostatní členové smečky mohou vybudovat několik doupat. Ta mohou být jak blízko u sebe, tak třeba i patnáct km vzdálena.
Většina doupat jsou díry vyhloubené v písčité půdě. V tundře bývají doupata zakládána v eskerech (nánosy písku a štěrku vytvořené říčkou vytékající z ledovce).
Vlci také mohou místo budování nového doupěte rozšířit doupě vytvořené jinými zvířaty, většinou liškami.
Doupě bývá často umístěno vysoko v prudkém svahu blízko vody a s nezakrytým výhledem na široké okolí. Výhled ovšem není to nejdůležitější - mnohem důležitější je dobrý odtok vody z výše položených míst.
Vstupní otvor má v průměru 35 - 63 cm a bývá oválný. Za ním následuje tunel, který může být stejně velký, většinou však bývá větší, dlouhý zhruba 1,8 - 4,3 m. Tunel je zakončen kulatým prostorem kde leží mláďata. Tento prostor vlčice úzkostlivě udržuje v čistotě.
Jedno doupě může mít i několik vchodů a před hlavním vchodem bývá hromada vyhrabané zeminy.
Pokud vlci nejsou donuceni doupě opustit, používají ho i několik let po sobě.
Během jedné sezóny často vystřídají několik doupat, přičemž mohou mláďata stará pouze pár týdnů přesouvat až na několikakilometrové vzdálenosti.
Mláďata opouštějí doupě většinou ve věku 8 až 10 týdnů.

Domov II.řádu

Tím je prostor okolo doupěte, který alfa samec označkoval močí. Do tohoto prostoru je cizím vlkům zakázán přístup.

Lovecký revír

Tato oblast je mnohem větší než domov II. řádu, zde si vlčí smečka opatřuje potravu. Jeho velikost je závislá na dostupnosti potravy a konkurenčním tlaku ostatních smeček. Velikost také ovlivňují jiné faktory, jako dostupnost vodních zdrojů a množství úkrytů v krajině.
Jako úkryty jsou využívány různé prolákliny, křoviny a místa s hustou vegetací. Na těchto místech vlci odpočívají a zakládají doupata, ale nikdy zde neloví.
V lesnatých oblastech s dostatkem potravy je lovecký revír velký pouze několik desítek km2, ale v pustinách může mít rozlohu až 1300 Km2.
K označení svého revíru používají vlci především zvukové signály. Tímto signálem je skupinové vytí smečky před odchodem na lov. V zimním období se takto rozdělují revíry pouze na jednu noc, proto v zimě vlci vyjí mnohem častěji než v létě.

čerpáno ze stránky > http://vlci.info/

Velikost smečky

26. září 2010 v 11:08 | Rábie
Velikost smečky se většinou pohybuje mezi 2   8 jedinci, přičemž nejobvyklejší počet je 6   7. Proč to není více nebo méně? Je to především z těchto čtyř důvodů:

Nejmenší počet jedinců nutný pro nalezení a bezpečné ulovení kořisti

Vlci většinou loví kořist mnohem větší než jsou sami, takže jeden samotný vlk by s jejím ulovením měl problémy a mohlo by to pro něj být nebezpečné. Větší počet vlků dokáže kořist nejen rychleji najít, ale i rychleji ulovit. Při pronásledování se mohou střídat nebo může např. část smečky kořisti nadběhnout. Ovšem při moc velkém počtu se naopak efektivita lovu snižuje, takže větší smečky se zpravidla rozdělí na několik menších, které loví samostatně.

Maximální počet jedinců, kteří se nasytí z kořisti

Pokud je smečka tak velká, že když se najedí nejsilnější členové, nezbude z kořisti téměř nic, ti na které nezbylo se odeberou na další lov. Pokud se toto děje často, nakonec dojde k rozdělení smečky.
Samozřejmě tento faktor závisí na kořisti, která je v příslušné oblasti dostupná. Např. z 400 kg těžkého losa se nasytí až 40 jedinců. Ovšem zvyšování počtu nad 8 jedinců je vzácné kvůli ostatním důvodu.

Maximální počet členů, se kterými může jedinec navázat sociální vztah

Aby mohla smečka normálně fungovat, je nezbytně nutné, aby si každý člen vytvořil sociální vztah ke všem ostatním. Při určitém počtu vztahů už není schopen vytvářet další a sociální struktura přestane fungovat. Následkem toho dojde k rozdělení smečky.

Maximální počet sociálních konkurentů, které může jedinec akceptovat

Hierarchie smečky je založena na konkurenci. Logickou snahou každého jedince je dostat se výše a naopak udržet svojí pozici vůči těm níže postaveným. Pokud je konkurence moc velká, sociální struktura opět přestane fungovat a dojde k rozdělení smečky.

čerpáno ze stránky > http://vlci.info/

Hierarchie

26. září 2010 v 11:07 | Rábie
Vlci jsou velmi sociální zvířata žijící ve smečkách čítajících zpravidla 6 až 7 členů. V zimě se však sdružují do větších smeček které mohou mít ve výjimečných případech až 20 či dokonce 30 jedinců. Smečky větší než 25 jedinců jsou však velmi vzácné. Smečky také mohou během roku vznikat či zanikat, některé jen na určitou dobu, jiné napořád. Ve smečce platí přísná hierarchie ve které má každý člen pevně stanovené postavení. Ovšem nesmíme si plést vlčí smečku s vojenskou jednotkou, tak jednoduché to není. Struktura vlčí smečky je dynamická a může se měnit v závislosti na celé řadě faktorů.
Vlčí smečka
Hierarchie je pro vlky velmi důležitá. Velký význam má v období rozmnožování, při lovu, při krmení, při ochraně území a vůbec vždy, když je smečka pohromadě. Což znamená téměř pořád, neboť smečka tráví většinu času pohromadě.
Hierarchie vlčí smečky je organizována ve dvou liniích: jedna pro samce, druhá pro samice. Jak jsem se již zmínil v úvodu, hierarchie smečky je velmi proměnlivá. Může být jiná v období rozmnožování, při lovu a při hře.
V čele celé smečky je alfa vlk a vlčice, kteří tvoří alfa pár. Termín alfa, vzniklý při popisu chování zvířat žijících v zajetí, je však poměrně zavádějící. Jedinec alfa ne vždy vede lov nebo jde v čele smečky a ani nemusí jíst dříve než ostatní. Jedinec může být alfou dokonce jen za určitých okolností nebo při určitých činnostech (třeba pouze při lovu). Alfa ale vždy požívá úctu ostatních členů smečky.
Alfa pár má jako jediný ve smečce právo pářit se. Toto právo si alfa vlčice vymáhá produkcí silných aromatických látek, které přebijí pach ostatních samic. Otcem mláďat je většinou alfa samec, ale nemusí tomu tak být vždy. Když alfa nejeví o samici zájem, spáří se s ní níže postavený samec (většinou beta). Matkou mláďat je však vždy alfa samice.
Alfa páru jsou podřízeni ostatní dospělí členové smečky, z nichž nejvyšší postavení má beta vlk a beta vlčice. Jedinec beta může jako jediný ohrozit pozici alfy. Ostatní zvířata vytvářejí hierarchii s dvou- až tříletými jedinci na vrcholu a jednoletými vespod.
Mláďata si také vytvářejí vlastní sociální strukturu, ale bez ohledu na pohlaví.
Úplně nejnižší postavení má jedinec omega. Tento jedinec už do smečky v podstatě ani nepatří, protože nemá žádná práva. Je to obětní beránek - je zaháněn od žrádla a směřují proti němu bezdůvodné útoky. Při napadení smečky většinou nese hlavní nápor a vyžadují-li to vyšší zájmy smečky, může být i obětován. Tímto způsobem se smečka zbavuje nežádoucích členů (tzv. vnitřní selekce).
Hierarchická struktura je dána rovnováhou sil. Zespodu působí tendence k sociální expanzi a proti ní působí snaha nadřazených zvířat udržet si svoje místo. Změny v postavení se často rozhodnou jediným bojem. Prohraný boj způsobí na určitou dobu psychický otřes tak silný, že zvíře může poklesnout o několik hodnostních stupňů. Tyto souboje však jen velmi zřídka končí zraněním či dokonce smrtí.

čerpáno ze stránky > http://vlci.info/

Sociální vazby ve smečce

26. září 2010 v 11:06 | Rábie
Existenci sociálních vazeb mezi členy smečky dokazuje již samotný fakt, že smečka existuje. Bez těchto vztahů by smečka nemohla vzniknout. Vztah jednoho člena smečky k druhému je obdobný jako vztah mezi psem a jeho pánem.

Vznik sociální vazby

Ke vzniku silné sociální vazby je potřeba psychický sklon k jejímu vytvoření a dlouhodobý kontakt mezi oběma jedinci. Existují pouze tři vztahy mezi vlky, kde jsou oba faktory přítomny: 1) námluvy a páření, 2) výchova mláďat dospělými 3) vyrůstání mláďat ve společnosti jejich sourozenců.
Existuje ještě čtvrtá možnost, kde mohou být oba faktory přítomny, ovšem ještě se to nepodařilo s jistotou prokázat. Jedná se o případ, kdy všichni ostatní členové smečky zahynou a tím dojde ke zničení všech dosavadních vazeb. Tato situace vyvolá potřebu vytvoření nových vztahů a když se potkají dva jedinci usilující o jejich vytvoření, bez ohledu na pohlaví a věk, dojde pravděpodobně k vytvoření vzájemné vazby.

Námluvy a páření

Psychologickým faktorem podporujícím vznik vazby je zde pochopitelně sexuální touha. Obdobím vzájemného kontaktu je zde doba námluv. Důležitou roli hrají dva faktory:
Dlouhá doba námluv. Vlci si vybírají partnera již v jednom roce věku a to i přesto, že pohlavně dospívají až v 22 měsících. Plodné období samice trvá nezvykle dlouhou dobu - okolo 3 týdnů.
Během páření se samec a samice nemohou po dobu asi půl hodiny od sebe oddělit. To pravděpodobně nahrazuje mnohem delší dobu, která by byla potřeba při méně intenzivním kontaktu.
Vzniklá sociální vazba je velmi silná a přetrvává po dlouhou dobu, pravděpodobně po celý život.

Výchova mláďat

Druhá situace nastává při výchově mláďat dospělými. V útlém věku se vytváří velmi intenzivní vztah mláďat k matce. Později také k ostatním členům smečky.
Důležitým faktorem kontaktu je krmení. Během prvních několika týdnů života jsou mláďata kojena matkou. V pozdějším věku jsou krmena částečně natráveným masem, které jim dospělí vyvrhnou poté, co jim mláďata olíznou rty. Nejsou však krmena pouze svými rodiči, ale všemi členy smečky.
Ostatní dospělí také často mláďata hlídají, zatímco matka je se zbytkem smečky na lovu. Tak si mohou mláďata vytvořit vztah ke všem dospělým, ne jen k rodičům. K dalšímu častému kontaktu dochází při hře.

Sourozenci

Poslední možností je vyrůstání mláďat ve společnosti jejich sourozenců. Zde je psychický a fyzický kontakt přítomen od narození až do doby, co sourozenci zůstanou pohromadě (většinou ne méně než 2 roky).
V prvních třech týdnech zůstávají mláďata v doupěti, kde jsou po většinu času ve fyzickém kontaktu. Pokud se štěně ocitne samo, leze po doupěti tak dlouho, dokud se nedostane k nějakému teplému objektu - k sourozencům nebo k matce.
V pozdějším věku kontakt přetrvává při hrách a při některých obřadech (např. vítání).

čerpáno ze stránky > http://vlci.info/

Kam dál